Prostějov, 30.1.2024 - V Prostějově se formuje strategie rozvoje školství. Po 10 měsících nečinnosti vznikla pracovní skupina a celá věc se řešila i na školské komisi. Vše tak vypadalo nadějně, jenže pak město vydalo dotazník, na kterém chce strategii stavět, a ten je (kulantně řečeno) velmi špatný…

“Kauzu” ohledně vytvoření strategie rozvoje školství v Prostějově jste možná zaznamenali. Ve zkratce jde o to, že na můj návrh má vznikat plán toho, jak budou školská zařízení v Prostějově vypadat třeba za 20 let. Jenže celých 10 měsíců se nic nedělo. S koncem roku však vznikla pracovní skupina, která má na celé věci dál pracovat. A strategie se řešila i na letošním prvním zasedání školské komise, kam jsem se “objednal” jako host.

Podíl na posunu mají přímo někteří členové komise a odbor školství v úzké spolupráci s řediteli ZŠ a MŠ. Vše tak vypadalo nadějně. V plánu je oslovovat žáky a studenty, jejich rodiče, pedagogy i další zaměstnance škol, aby vyjádřili svůj názor, vytváří se také SWOT analýza, sestaví se datové sady (počet žáků, demografické údaje atd.) a realizuje se dotazník. A na tomto základě má strategie vzniknout.

Jenže je to takové Pyrrhovo vítězství. Město minulý týden zveřejnilo zmiňovaný dotazník, který, velmi kulantně řečeno, není dobrý.

Abych byl konkrétní: Pokud sestavujeme úvod dotazníku, tak musíme jasně vysvětlit účel a především přínos. Je potřeba se vzdát odborných pojmů jako je “SWOT analýza” a na místo toho zvolit adekvátní jazyk i grafickou úpravu, včetně strategie toho, jak budeme dotazník šířit. Zvlášť důležité je zajistit to, aby pokládané otázky byly srozumitelné, jednoznačné a za nabídnuté “pojmy“ se nedalo schovat kdovíkolik věcí. Například pojem “dostupnost“. Je tím myšlena obecná celková kapacita škol? Nebo kapacita školy, kam bych chtěl jako rodič, aby chodilo mé dítě? Nebo tím hodnotíme nabídku zaměření školských zařízení? Jakou roli v tom hraje dostupnost z hlediska bezpečné dopravy do škol? Je tím myšleno tedy to, zda je v Prostějově dostatečný počet základních škol? A podobných případů je v dotazníku několik…

Je škoda, že vedení města promarnilo takovou příležitost plošného šetření situace ve školství v Prostějově. Přitom jsme společně mohli odpovídat třeba na otázky typu: Jaký typ středních škol v Prostějově chybí? Jsou finanční nároky školního roku zvládnutelné domácností? Jsou zvládnutelné výdaje na volnočasové aktivity? Jak hodnotím bezpečnost dopravy dětí do škol? Jaký typ zaměření bychom si přáli do budoucna rozvíjet? Mají rodiče zájem o “alternativní“ přístupy ve školství – montessori, waldorf, lesní/přírodní školka?

Pokud nebudeme znát současný stav školství a postoje všech zapojených aktérů – zřizovatelů, ředitelů, pedagogů, rodičů, žáků a studentů – tak co s tím můžeme dělat? Osobně jsem přesvědčen, že vytvoření koncepce rozvoje školství je důležité. Minimálně proto, aby město z pozice zřizovatele mohlo vytvářet takové prostředí, které v této hekticky měnící se době pomůže školským zařízením realizovat vlastní plány rozvoje a zvyšovat tak kvalitu vzdělání i při zapojení rodičů a samotných žáku a studentů.

V téhle fázi se láme to, jestli materiál bude jen “papír do šuplíku” nebo jestli půjde o jasný “jízdní řád”, který je všem čitelný a pochopitelný. A který nám řekne, zda jdeme dobrým směrem či nikoliv. Jenže po zveřejnění dotazníku, který je fakticky k ničemu, jsme zatím na cestě k tomu, že hotovou strategii uklidíme a už ji nikdy nevyndáme…