Pocházím z Beskyd, z Raškovic, vesnice pod Lysou Horou. Do Prostějova jsem se přiženil v roce 1988 a i když jsem měl problém přivyknout si rovinaté krajině a bez deště, nakonec se to podařilo. Jsem otec dvou, dnes již dospělých dětí, o kterých nemohu říci, že by mi nedělaly radost.
Narodil jsem se do rodiny, která většinu svého volného času věnovala sportu, přesněji řečeno volejbalu. Dá se říci, že jsem vyrůstal na volejbalových kurtech, oba rodiče volejbal nejen hráli, ale věnovali se i trénování mládeže. No a k tomu jsem miloval vždy hudbu a literaturu. Vystudoval jsem Vysokou školu báňskou v Ostravě, obor Tepelná technika a pracuji v soukromé projekční kanceláři, jejíž jsem současně společník.
V okamžiku, kdy se naše země otevřela světu a mohli jsme začít volně cestovat, nabyl jsem, dnes vím že mylně, pocitu, že je to samozřejmé a lidé si nabytou svobodu již nenechají vzít. Obavy o její budoucnost jsou současně hlavním důvodem mého angažmá v politice. V roce 2013 jsem se stal členem Pirátů.
V roce 2014 jsem kandidoval v komunálních volbách do zastupitelstva statutárního města Prostějov v rámci společného projektu Pirátů, Strany zelených a nezávislých kandidátů “Změna pro Prostějov”, kdy se nám podařilo získat 4 mandáty. V září 2015 jsem se stal zastupitelem města Prostějov (jako náhradník po odstoupení jednoho z našich zastupitelů).
V roce 2020 jsem se stal, v rámci úspěšné krajské koalice Pirátů a STAN, členem zastupitelstva Olomouckého kraje a jsem předsedou zastupitelského klubu Piráti a Starostové.
Do roku 2013 jsem nebyl členem žádné politické strany, politiku jsem však dlouhodobě , čím dál tím více znechuceně, sledoval a postupně jsem si uvědomoval, že pokud chci na současném neutěšeném stavu něco změnit, nezbývá nic jiného než se o to pokusit. Z těchto důvodů jsem se v prosinci 2013 stal členem České pirátské strany. Dospěl jsem k názoru, že demokracie bez spoluúčastí co největšího podílu aktivních občanů se postupně stává svou karikaturou. Další pohnutkou bylo vědomí, že mimo jiné i naše generace má velkou vinu na tom, jaké typy lidí jsme po roce 1989 do politiky pustili. A vnímám to i jako mou zodpovědnost vůči vlastním dětem.
Mezi mé celoživotní koníčky patří volejbal, kterému se věnuji v rámci možností stále ještě aktivně, hudba a literatura. A když je čas, rád se projedu na kole anebo pokouším osud na sjezdovkách.
